Asi v polovině února 2017 jsem se na MHD86.cz dozvěděl, že bude z ekonomických důvodů koncem února uzavřen Dům vláčků. Zdrojem byl neoficiální status na FB, ve kterém se o tom zmínil jeden modelář, který tam pracoval. Poté informaci na dotaz potvrdil i ředitel Ivan Benetka.
Dům vláčků vznikl před asi rokem a půl a s inspirací v Mnichově otevřel na Petřinách muzeum s několika funkčními modelovými železnicemi v různých velikostech a různých technologií. Všechna kolejiště byla dále vyzdobena mnoha přírodními a lidskými výtvory. Většina návštěvníků se shodla, že jsou tato kolejiště výrazně kvalitnější než u konkurence v Království železnic na Smíchově. Já sám jsem tam po otevření natáčel reportáž a rozhovor s ředitelem, takže na to místo docela pozitivní vzpomínky mám.
Podle fotek z médií byla na slavnostní otevření uspořádána oslava s dortem a tisková konference. Zároveň si Dům vláčků po vzoru moderní doby založil web, fb stránku i twitter ůčet. Na všechny své sítě sdílel jednou za pár týdnů novinky, které ovšem většinou představovaly jen nový modýlek v kolejišti, a vlastně si ani nejsem jistý, zda byl skutečně nový. Takhle fungovali až do ledna 2017.
V únoru přišla zmíněná zpráva o uzavření. Ta ovšem nebyla oficiální a ani po potvrzení ředitelem nebyla informace na žádném oficiálním místě k nalezení. To je pochopitelný postup, když si asi uzavřením nebyli jistí a chtěli se vyhnout mediálním omylům, pochybuji ale o následujících krocích.
Okolo 1. března, tedy neoficiálně tušeného data uzavření, se na fb a jejich webu objevilo sdělení, že je Dům vláčků stále otevřen a o dalších změnách budou informovat. Na fb pochopitelně v té době moc lidí o problémech nevědělo, takže jim tato zpráva bez kontextu přinesla jen nekonkrétní pochyby.
O necelé dva týdny později před víkendem se na stejných dvou místech objevuje ohlášení, že bude Dům vláčků 13. března uzavřen a zvou nás na poslední příležitost k návštěvě. Ke zmíněnému dni je skutečně bez dalších zpráv uzavřen.
O týden později, 20. března, jsem se pro zajímavost chtěl podívat, co po nich na internetu zbylo, a docela jsem se divil. Na webu nadále visí informace o uzavření i s pozvánkou k poslední návštěvě. Na twitteru není od ledna od Domu vláčků žádná aktivita. Facebooková stránka neexistuje, ani ve vyhledávání na fb, ani při prokliku odkazem z webu. Jediné, co lze považovat ve spojitosti s Domem vláčků za aktuální, jsou asi inzeráty na prodej vystavených kolejišť na jednom serveru. Pro zajímavost, cena za jedno kolejiště je v řádu 100 tisíc.
Takto vypadá web Domu vláčků 24. března.
Dům vláčků tedy zjevně skončil a brzké obnovení nemá v plánu. Stejně mi ale něco chybí. Byl to docela hezký nápad, jak prezentovat veřejnosti modelovou železnici a zajistit její vybudování. Velkou inspiraci Dům vláčků určitě představoval pro samotné modeláře. V neposlední řadě je to okrajový originální nápad na neobvyklý produkt, ze kterého může čerpat každý, který vytváří něco neobyčejného. Alespoň některé ze zmíněných aspektů by se daly uspokojit i při uzavření – proč nebyla žádná veřejná událost nebo oslava v poslední dny, kdy byl otevřený? Určitě by majitele nepoložilo, kdyby na poslední týden nastavili vstupné na polovinu, nebo klidně jen vstupné dobrovolné. Dokonce by na tom možná mohli vydělat… Po uzavření by nebylo od věci napsat nějaký článek s vysvětlením souvislostí, které je vedly k uzavření, nebo se shrnutím celé historie Domu vláčků. Jistě není problém ještě mnoho let zachovat svou památku na internetu, provoz neměnného webu stojí 1000 kč ročně a provoz neaktivní fb stránky je zdarma.
Že je něco společensky a ekonomicky neúspěšné, přece ještě neznamená, že to neexistuje. Přesto se i na internetu často stává, že určitá služba skoro ze dne na den zmizí, a když ji o rok později hledám, nenaleznu ani tu službu, ani žádnou zmínku, že by nepokračovala! To prostě zní jako sebevražda, což ale není dobrý příklad, protože i ta se dá udělat elegantně. Jde o to, že každá hodnotná věc má nějaký průběh, a součástí toho průběhu je jednou i konec, pokud je ale konec zatajen, celá ta věc část své hodnoty ztrácí. A přitom udělat důstojný konec rozhodně není technicky náročné. Je mi líto, že se Dům vláčků takto shodil, a jen díky této na první pohled drobnosti na něj už nikdy nebudu mít tak dobré vzpomínky, jaké bych chtěl. Bohužel.