Od vypuštění prvního dílu druhé série Kazmovy One Man Show jsem byl plný nadšení a každý další díl radostně očekával a vychutnával. Opravdu jedinečný formát, ve kterém Kazma a jeho tým vytváří ohromné pranky (vtipy) na viditelných místech, proložený mnohým poukazováním na stereotypy naší kultury. Ostatně mě jeho formát tak nadchl, že jsme před 2 lety udělali v rámci rozlučky se střední školou něco podobného.
Troufám si tvrdit, že nic takového jako One Man Show jsme na českém internetu zatím nezažili. Kazma se staví do role sobeckého darebáka, který má velkou moc a dokáže s ní velké věci. Děj každého dílu obsahuje několik zásadních zvratů, které úplně obrací zažité principy na hlavu. Přitom si opravdu dávají tvůrci záležet, aby jejich činy nebyly nemorální – dělají si legraci ze slavných hvězd a pořadů a to jen způsobem, který obětem neublíží. Vždy z toho dojemně vyvodí nějaký morální závěr, který je sice dost bulvární, ale ne až tak moc, aby mě to urazilo. Koneckonců celé je to trochu bulvár a bez něj by to nemohlo fungovat. Ten pořad musí mít velký mediální dosah, to je jeden z jeho principů.
Posledním principem je pak gradace celého pořadu. Každý další díl je jiný a nový. Všechny příběhové zvraty jsou nepředvidatelné. Morální poukazování míří vždy jinam. Sami tvůrci nazývají formát pořadu „No Concept Show“, což přesně vyjadřuje jejich snahu každý díl pojmout jinak. Tento princip je bezesporu nejtěžší dodržet a je obdivuhodné, jak dobře se to Kazmovi dlouhou dobu dařilo.
V prvních několika dílech si One Man Show dělala legraci ze světových hvězd. Nejprve podvedla novináře a poté rovnou živě Českou Televizi. To bylo skvělé. Ač se to všechno točilo na principu převleků a davových psychóz, oba díly to dělaly jinak a jiným stylem. Následovaly trochu méně „silné“ podvody, spíše výzvy uvnitř pořadu, jednak obletět v jednom oblečení celý svět a poté uspořádat stylový casting na střihače. To pomáhalo budovat atmosféru nezničitelného borce Kazmy a sice bych ty díly neoznačil za nejlepší, ostatně byly podle všech dostupných zdrojů částečně sehrané, ale svou poetiku to mělo.
V pátém a šestém díle se Kazma pustil do Ruska. To je už z principu zábava. První pokus ohledně nelegální cesty kamionem je taky částečně vymyšlený, ale sledovat to byla každopádně zábava. Podvod na ruskou národní hrdost s bruslí pak byl bravurní, drobný, ale výstižně stylový. A to úspěšně doplnil sedmý díl s už tradiční hrou na celebritu, Justina Biebera, ale zase s novými nápady, které nikdo nečekal.
Chvíli se Kazma odmlčel. V té době už začaly vznikat konspirace, za čím vším stojí, a hle, stál za další legendou. Nacpal se do Prostřena se dvěma magory (z pěti účastníků) a natočil nejen celé zákulisí natáčení této reality show, ale zároveň do toho vecpal reklamu na nepříjemnou opomíjenou nemoc, předsudky při vaření a krásný sociální experiment. Založil při tom nadaci na tu nemoc a hlavně nemoc zpropagoval, což byla dle expertů ta největší pomoc pacientům. Tenhle princip, že využil televizního skandálu k dobročinným účelům, byl zase něco nového, co posouvalo One Man Show dál.
Byl bych si troufal říct, že překonat díl s Prostřenem už prakticky není možné, ale další Kazmův kousek s Leošem Marešem se rozhodně nedržel pozadu. Tentokrát na to šel veřejně, jeho činy byly vidět od počátku, akorát nikdo neznal pozadí. Vlastně se veřejně popral s českou bulvární hvězdou. Morální poučku posunul k obětem dopravních nehod, proč ne, je to zase něco nového. Značku 1/10 se Kazmovi podařilo procpat nejen na reklamní plochy po Česku, ale i třeba do sněmovny. A aby nebylo překvapení a morálních pouček málo, zvládl tam nacpat ještě velkolepý song, ve kterém vystoupily desítky českých hvězd a vysmály se nenávistným komentářům na facebooku. Tak stylové zakončení One Man Show tady asi ještě nebylo. (Bla bla, ano, ten song nebyl umělecky nic extra… Ale tady fakt nešlo o hudební kvalitu, ale o princip, setkání interpretů, výsměch hejtům. A je to bulvární pořad prostě.) Takže i když obsah dílu minulý díl nepřekonal, forma to zvládla.
No vážně, dá se taková úroveň ještě překonat? Nevím nevím. Ale stejně to zkusili a v březnu 2020 vypustili ven díl o splněných přáních chudáka s nemocí ALS. Co nového nám tento díl přinesl? Kazma umí nekonečně lhát lidem v cizině. Umí manipulovat se sociálními sítěmi. Umí se přetvařovat. Umí riskovat. A umí to „pro dobrou věc“. A co víc? Co nějaký nový nápad? Nějaký příběhový zvrat? Nová forma zakončení?
No moc tam toho nebylo. Celou dobu předváděl metody, jak se zamaskovat za slavného vlivníka (influencera). To bylo zajímavé, kupříkladu hra na National Geographic v Africe. Navíc když se mu to nepodařilo, dělal nevkusné reklamy na velké české značky. Nápad dobrý. Ale realizace strašná. Po celý díl působí Kazma jako prostě podvodník. Na to jsme zvyklí a je to principem tohoto pořadu, ale zároveň to vždy dokáže obrátit buďto v něco užitečného, nebo něco opravdu zábavného – ale to se mu teď vůbec nepodařilo. Ty lidi pouze zneužil ke své zábavě. V hotelu se vyspal a odjel. Na atrakci si pohrál a odjel. Jídlo snědl a odjel. Kde jsou ta četná překvapení? Kde je ten zvrat v nečekané využití podvodu? Nikde. Tohle je jen čistá a bezdůvodná lež.
Stejně tak reklama na velké firmy má nevyužitý potenciál. Kazma je prostě jen zmínil a řekl „jestli nejste trapný, tady máte reklamu zadarmo a podpořte naši charitu“. Takhle to jen hodit do vzduchu? Taková škoda. Jak zajímavé by bylo pozorovat oficiální reakce firem, oslovit je na videu, domluvit nějakou opravdovou spolupráci mezi firmami. Ale takhle trapně hodit všechnu odpovědnost do vzduchu… Není vůbec divu, že na to žádná z firem nereagovala.
Posledním nezvládnutým bodem je nakonec samotná charita. Do toho dílu je zakomponována nudně a zbytečně. Když se v Prostřenu na konci ukázalo, že to byla reklama na syndrom, celý ten podvod dostal nový ráz a bylo to skvělé nečekané pokračování OMS s novým nápadem. Stejně tak zapojení obětí dopravních nehod byl nový originální nápad a sedlo to do celého dílu, který byl i tak sám o sobě zajímavý. Ale v posledním díle to ALS působí opravdu účelově a nemá to žádný valný smysl – u minulých dvou charitativních akcí bylo důležité udělat reklamu, což obě akce OMS udělaly, ale u ALS není reklama zrovna moc důležitá. Navíc ta reklama v minulých dílech byla zakomponována už do samotné akce před zveřejněním OMS – nejprve na Primě v Prostřenu, poté v rámci mediální kauzy Leoše Mareše. Ale teď se nic takového nestalo, reklamou je jen pouze samotné video OMS. A jeho celý obsah působí hodně účelově, samotné video by bez „šťastného konce“ nedávalo valný smysl. A takhle si One Man Show nepředstavuji.
Když si to shrneme, Kazmův pořad One Man Show je legendární a jedinečný výtvor založený na promyšlených, ale morálních podvodech, plný překvapivých zvratů a nečekaných závěrů. Poslední díl se splněnými sny a ALS ovšem většinu vlastností postrádá. Obsah videa se obrací jen k charitě, bez velkého překvapení, bez promyšlených zvratů a nečekaných nápadů. Když k tomu ještě přičteme nutnou gradaci dílů mezi sebou, tento poslední kus musím označit za propadák, který rozhodně nedosahuje kvalit minulých dílů a špatné postavení by měl i ve srovnání s díly prvními.
Ono se asi takto geniální pořad nedá dělat do nekonečna. Je klidně možné, že už jeho čas skončil a neexistuje šance, jak rozumně, ale stále stylově pokračovat. Nebo jen tvůrci tento díl odflákli a čeká nás za půl roku něco lepšího, proč ne. Ale své velké zklamání jsem tímto textem vyjádřit musel. Kazmo, dej si záležet. Neni to jednoduchý.
K zamyšlení nakonec si přiznejme, že podstatou One Man Show opravdu není charita. V minulých dvou dílech mi nevadila, ale nestálo by za to zkusit zase nějaký díl bez ní?
Díky za recenzi. Souhlasím skoro se vším. Jen ti závidím toleranci takového toho „všichni se máme sladkobolně rádi“ na závěr projektu s panem Marešem (předtím všechno ok, i ta věc 1/10 podle mě skvělá). Celkově hlavně souhasím s tím, že podstatou by nemusela být charita; když do uměleckého díla (jo, naprosto bez problémů říkám o Kazmových projektech, že je to umění, klidně bych napsal i velké U, kdyby na tom někomu záleželo) charita nějak organicky vklouzne, jako třeba u toho Prostřena, je to skvělé; ale jakmile se stane hlavním záměrem, nemůže umělecké dílo moc vyjít, neboť se tvůrce prostě soustředí na něco jiného než estetiku, zdravou poťouchlost, drzé tázání atd. Ale jinak zase: za mě díky za Kazmu.