Pořádali jsme Společenský večer

V pátek 27. listopadu pořádala septima takzvaný Společenský večer. Jako každý rok. Já jsem tam byl poprvé. Asi by také stálo za to dodat, že chodím do septimy.

Shodou okolností jsem byl zároveň zvolen do takzvaného Koordinačního týmu, který měl organizovat organizaci této akce. Jak demokratické. Ani nevím, proč mě tam vlastně lidi zvolili. A to je jeden ze příkladových problémů.

Ta akce je totiž brána jako nějaký školní projekt. Měly by se do toho zapojit všichni, velká část výsledku je předem určená a hlavně – nikdo od toho neočekává nic zvláštního. Zároveň je to ale nejvíc propagovaná akce ve škole a všichni o tom vypráví jako o něčem nevídaném úžasném, čeho se chce každý účastnit. I já jsem byl nucený k tomu, abych tu akci pozitivně propagoval. A to přece nedává smysl.

Tím ještě nechci říct, že byl Společenský večer špatný. Někdo si ho mohl užít jako ne-úplně-tradičně zpracovanou akci, někdo mohl ocenit tomu věnovanou práci, asi to mělo i jiná pozitiva. Ale, neodpovídalo to kvalitě, která se slibovala! Já bych to raději kvalitnější, někomu to asi vyhovovalo, pak se to ale musí říct předem.

Tak. A teď trochu pozitivního – Jak to teda vylepšit?

Ta akce neměla žádný rámec. Žádný celkový smysl, takže v důsledku málo energie, obsahu, zábavy. Jediné, co jsme měli, bylo téma. Ale jak vzniklo? :D Je to vtipné. Nejprve jsme si zvolili koordinátory, jak už bylo řečeno. Byli to poměrně nesourodí lidé a volilo se jen obyčejným hlasováním jako do senátu. Potom jsme hlasovali o tématu. Nadhazovali jsme návrhy nadpisů, většina jich vznikla několik minut před hlasováním a vyhrálo téma Invaze z planety Alobalo. Následně jsme vybrali několik nevolených správců pracovních skupin (propagace, jídlo, vizáž, program) a vytvořili tyto skupiny, které měli vlastně úplně na starost tu danou část a nad nimi skoro nikdo nebyl. Koordinační tým samozřejmě existoval, ale fungoval z podstaty spíš jako spojítko než hlava. A to je ten problém! Pokud chceme vytvořit něco zajímavého kvalitního, potřebujeme hlavu a smysl, tj obsah. To v tomto případě nebylo.

Takže teď opravdu konstruktivně – nápad, jak vylepšit organizaci Společenského večera. Budou jen jedny volby, a utvoří se politické strany. Každá strana bude mít přesně 3 členy a vytvoří si jméno, téma a program. To znamená, že budeme volit současně lidi i téma a ty lidé k tomu tématu budou vázaní. Vzhledem k tomu, že se známe, bude pro voliče jednoduché potom vybrat skupinu, která to téma zpracuje dobře. Také budeme tušit, co od jejich tématu očekávat, protože se to dozvíme v jejich programu, který nám před volbami představí. Jako další nenutná pravidla můžeme dodat, že by každý člověk mohl kandidovat pouze ve dvou různých stranách, každá strana by musela zastupovat obě třídy (jsme rozdělení na A a B) a každá strana by musela zastupovat obě pohlaví. A to je, prosím, vše.

Mimochodem, nesrovnávejte tento volební systém s volbami do politiky – nebude to fungovat. Politika je něco jiného.

Tato zvolená trojice by následně zodpovídala za vše, vytvořila by program, zařídila by propagaci, byla by zodpovědná za celkový vizuální styl. To zase neznamená, že by dělala všechno sama, taková akce asi ani nejde zvládnout ve 3 lidech. Ta podstata je, že by na vše dohlížela, takže by měla možnost tomu dát autoritativně ten větší, lepší, kvalitnější obsah. A o to se snažíme.

Budu ale poctivý a připomenu nevýhody, které by tento systém měl: Lehce by se zvýšila pravděpodobnost, že se nezapojí část třídy do organizace, nebo že se akce nevydaří vůbec. Ale za cenu, že se zvýší pravděpodobnost úspěchu. Zdá se mi, že by to za to stálo. Možná.

Jak ale říkám, je to celé o pravděpodobnosti. Ten starý systém zajistí velice nízkou pravděpodobnost něčeho neobyčejného. Ale i při nízké pravděpodobnosti někdy nastane situace, že je do tupého koordinačního týmu zvolený někdo jako já. V tu chvíli má ten člověk možnost něco změnit a zlepšit.

A ten debil to neudělá.

Máte právo mě zabít.

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *